Stárplej - 3. kolo

Opět se hlásím z jabloneckého Klubu Na Rampě, kde se v pátek 22. dubna 2011 odehrálo již třetí kolo soutěže Stárplej. Myslím, že právě tohle kolo mělo největší návštěvnost. Mohla by to být přímá úměra se zatím, v letošním ročníku největším počtem kapel. Ale možná, že diváci měli tušení, že nepřijít, by znamenalo nechat si ujít opravdu luxusní podívanou. Nechyběla kvalitní muzika, všichni vystupující byli skvěle připraveni a panovala příjemná atmosféra. Tento večer nevynechal ani Martin Kadlec coby moderátor. Martina Bauera st., Pavla Kopala a Petra Jakimiva v porotě doplnil Honza Mikulička…

Třetí soutěžní večer odstartovala liberecká pětičlenná kapela JinxX. Seskupení hrající pop-rock stihlo za vymezený čas zahrát pět skladeb. Hned v první se ukázalo, že velkým tahounem této kapely je zpěvačka s perfektním hlasem i zpěvním projevem. Později vyplynulo, že byla nemocná, ale při výkonu nebyla indispozice vůbec znát. Pouze to vysvětluje, proč celým vystoupením provázel baskytarista a zpěvačka Petra si tak mohla šetřit hlas na další písně. Dalším členem, který ze skupiny vyčníval, byl druhý kytarista, pro kterého bylo toto vystoupení, jako člena kapely JinxX, premiérovým. Sázel jedno sólo za druhým, a že je v kapele nováčkem by si jistě nikdo netipl. Velká škoda, že skupina JinxX nedokázala publikum více přitáhnout. Hudba k tomu předpoklady měla, ale ne každý má ten dar rozproudit davy a přimět je k pohybu pod pódiem.

Tenhle problém ovšem vůbec nebyl na pořadu dne u druhého účinkujícího, a to rovněž liberecké kapely The Scoffers. Fanouškovskou základnu měla velmi slušnou a už když se připravovala na vystoupení, diváci se hromadně přesouvali k pódiu. Skupina hrající převážně grunge, úplně poprvé vystoupila teprve v lednu a za necelého čtvrt roku na sobě hodně zapracovala. Ačkoliv ve vokálech to občas zaskřípalo falešným souzvukem, celkový dojem to nijak závažně nepoškodilo. The Scoffers měli výborně sestavený playlist, který nedovoloval, aby se i ten nejméně zapálený divák začal nudit kvůli jednotvárnosti. Kluci byli správně rockersky upocení – bylo znát, že do vystoupení dávají všechno. Líbily se mi výkony všech čtyř členů, ale hlavně musím pochválit zpěváka a kytaristu Tomáše Pospíšila alias Pospyho, jehož zásluhou si všichni diváci užívali vystoupení stejně dobře a naplno jako kluci na pódiu.

Pod číslem tři se skrývala jablonecká kapela Kapitola 22. Žánrově bych tuto formaci zařadila do folku, ale v jednotlivých písních byly náběhy do country i rocku. Chvílemi mi připomínala Čechomor, poté zase Spirituál kvintet, pak zase kapelu Divokej Bill. Vystoupení bylo v každém případě zajímavé a podle mého názoru i podařené. Ale po energické střele v podobě The Scoffers dost klidné. Zpěv Aničky by chtěl ještě hodně vypilovat, co mě ovšem hodně bavilo, byly texty. V písni s názvem Do pohádky se opakoval text „…kdo trpaslíka oddělá…“. Asi nejlepší skladbou byla Dovolená, kde Anička vyměnila kytaru za příčnou flétnu a pořádně to s kapelou rozjela. Dovolím si citovat začátek „Roztály ledy na rybníce, na hladině plujou mrtví bruslaři. Zmrzly jim hlavy, nohy i plíce, tak se jim v životě moc nedaří. Přesto se ale radovat mohou…“ A proč? To si poslechněte třeba na bandzonu.

Jako čtvrtí se představili jablonečtí Ragnarock. Ještě, než se předvedli hudebně, kytarista Jirka udělal to, co bylo evidentně potřeba už dlouho (dle mého názoru už od minulého kola) – odporoučel Martina Kadlece z pódia s tím, že bude pro všechny nejlepší, když odejde. Tímto husarským kouskem pobavil kde koho a celý zbytek večera byl zmiňován. Ale zpátky k Ragnarocku. Je poměrně těžké tuhle pětičlennou kapelu žánrově zaškatulkovat. Řekla bych něco mezi thrash- a death-metalem, prošpikovaným folk-rockem. Nepochybně zajímavým „prvkem“ v jejich kapele je akordeonistka Bára. Formace měla středověké? kostýmy a v tom, co ukázala, byla velmi dobrá. I tady mě zaujala část textu: „…nohy si nemyjem, tak jako v pravěku…“. Tady jsem trochu zapochybovala nad tím, na jakou dobu kostýmy odkazují. Vystoupení se mi líbilo, i když mi všechny skladby připadaly jako jedna variace na dané téma. Ragnarocku se nedá upřít originalita a stylovost.

Posledním soutěžícím byli českolipští Lingers. Tahle kapela složená z pěti kluků, hrající pohodový pop-rock s výraznými prvky indie, byla výborná. Co mě hodně zaujalo, byl zpívající bubeník. Bylo to dost zvláštní – frontman kapely, když už obsluhuje hudební nástroj, tak je to většinou kytara. Je ovšem pravda, že by bylo velkou chybou nechat se připravit o skvělý zpěv Arnošta Sameše. Kvalitě vystoupení Lingers nemám co vytknout.

Resumé:

Vyhlášení konečných výsledků bylo opravdu veselé a bylo předáno více cen, než v předešlých kolech.

Nejlepším kytaristou třetího večera se stal Ondra Prchal z kapely The Scoffers.

Cenu nejlepší zpěvačky získala Petra Štěpánková ze skupiny JinxX.

Nejlepším zpěvákem byl oceněn Tomáš Pospíšil z The Scoffers.

Cena poroty za originální texty byla udělena Aničce Drábkové z kapely Kapitola 22.

Druhou cenu poroty za vyhození moderátora z pódia získal Jirka Mašek z Ragnarocku. Martin Kadlec, aby toho nebylo málo, Jirku přejmenoval na Honzu…

Vyhlášení ceny diváků dostal na starost Honza Mikulička a bohužel na první pokus se netrefil do správné kapely. Chvilku trvalo, než se vymotal ze zmatků, ale nakonec mohl na pódium pozvat formaci Kapitola 22, která od diváků získala 44 hlasů.

Celkovým vítězem s maximálním počtem hlasů poroty se stala skupina The Scoffers.

Příště nás čeká poslední kolo před velkým finále. V sobotu 21. května se o postup do červnového finále utkají Čtyřprocentní kapela, Postpubescentos, Rónin a Doorface.