Letní FrozenFest 2011

1. říjen 2011 - azurově modrá obloha, slunce pálí, téměř dokonalé bezvětří. Ne, žádná regionální kapela nejela dobývat Ibizu, krásné počasí zavítalo i k nám do Liberce a zajistilo tak parádní podmínky pro letní (ačkoliv pořádaný v čase astronomického podzimu) FrozenFest. Zahrada Lidových sadů otevřela své brány v 15:00 a první návštěvníky uvítalo svou hudební produkcí seskupení Zákal. Co k téhle partě napsat? Dovolím si krátce citovat z oficiálního webu kapely, z úvodu o definici zákalu: „Zákal je složité slovo s mnoha asociacemi a přece dvojslabičné, krátké a úderné.“ Myslím, že zhruba tak, by se dala definovat celá kapela. Pokud ji slyší poprvé pohodář, prahnoucí po bujaré zábavě, napadne ho spousta přívlastků, kterými by Zákal mohl popsat...
 

Pokud však tuto formaci poprvé slyší střízlivý posluchač se sklonem ke kritice, buď nevěřícně kroutí hlavou, nebo ho napadne pouze několik málo slov – krátkých a úderných. Asi každý, kdo se chystá na vystoupení Zákalu, by měl nejprve zavítat na webové stránky kapely, vyhledat profil na bandzone, přečíst si, co o sobě tihle čtyři kluci napsali a pak bude možná připraven na akustický zážitek.

Dalším protagonistou sobotního odpoledne byla liberecká funková formace J4F. Příjemná, do detailu propracovaná muzika rozvlnila řady sedících návštěvníků. Zazněly žhavé novinky, které mě nadchly již minulý týden, kdy J4F vystoupili společně s kapelou JinxX v Experimentálním studiu. Můj stále přetrvávající problém u téhle skupiny je, že vůbec nevím, jak se její skladby jmenují. V každém případě nová píseň, říkejme jí „ta s pauzami“, je perfektní. Trochu se podobá jiné Tata (ani tenhle název si nepamatuju, ale song je na stránkách kapely), která mě také zatím neomrzela. Poté, co J4F dohráli, nastala hodinová pauza, ve které probíhala pivní olympiáda. Disciplíny jako pivní slalom, srk o tyči, 100 ml překážek nebo vzpírání sudu plnily převážně zástupkyně něžného pohlaví, aspoň co jsem si stačila všimnout, není tedy divu, že olympiáda neměla vítěze, ale vítězku.

V 18:00 pokračoval hudební program v podání miláčků publika, skupiny Exil 51. Po delší době byla produkce doplněna promítáním na strop kupole zahradního altánu. Velký dík za to patří Honzovi Myšákovi. Nadšení fanoušci při zaslechnutí prvních opojných tónů opustili pivní stánek, atrakce pivní olympiády i svá místa k sezení a bryskně naskákali před kluky, aby je podpořili z bezprostřední blízkosti. Výborný zážitek, ostatně jako vždy.

Čtvrtou vystupující formací byli liberecko-českodubští Chvostoskok. První dva songy bez problémů. Docela pěkné melodie, trochu mi připomínaly Mandrage. Po doznění druhé písničky, ale členové kapely přesedlali z muziky na nepovedenou formu stand-up comedy. Každou skladbu začínali na několikrát, zdálo se, jakoby končili v půlce, trochu zvláštní. Jeden ze zpěváků nás seznámil se svým malým synkem a dal mu také prostor na mikrofon. Roztomilé, ale nadbytečné. Smysl příběhů, které nám zpěváci/kytaristé sdělovali, mi absolutně unikal. Některé písně, nevím, jestli prvoplánově, ale vyznívaly tak, že jsou složeny na zahrání s jakýmkoliv promile alkoholu v krvi. Možná jistou příčinou vlažného nasazení bylo obecenstvo předškolního věku, které se jako jediné pohybovalo v blízkosti pódia. Při zvučení a začátku produkce jsem se těšila na punk-rockovou hodinku, ale bohužel jsem se nedočkala. Snad příště zastihnu kapelu Chvostoskok v lepší formě.

Jako poslední na FrozenFestu zahrála Těla v pětičlenné sestavě. Tedy Luboš Beránek, Petr Gros, Martin Mráz, Aleš Hnídek a Martin Pospíchal. Bez žesťové sekce nebyla muzika tak barevná a živá, ale to, co Těla dělají, nemá hudebně ani textově chybu. V pravém slova smyslu dokonalá tečka za podařeným sobotním dnem. Přišlo něco přes 200 lidí, za mě osobně říkám, mohlo to být lepší, ale věřím, že pořadatelé byli spokojení. A tak to má bejt, všichni jsou rádi… Tak zas příště na další akci!

Komentáře

článek

Zajímavý článek, nicméně hrozně subjektivní.

škoda

že jsem tam nebyl :(