Kohout plaší smrt - Hužva

Letošní rok je pro místní punkovou stálici Kohout plaší smrt rokem výjimečným. Slaví totiž 15 let existence a jako dárek si sobě a nám fanouškům nadělili novou placku s velmi originálním názvem Hužva. Už na první pohled vypadá tento počin skvěle. Krásně provedený kreslený papírový digipack od Martina Grosmana (zpěvák kapely Scalp) mě osobně uchvátil na první pohled. Krom CD uvnitř najdete obligátní informace jako jsou texty, fotky kapely, poděkování rodinám, či pozdravy ostatním kapelám a známým. No, CD je představeno z vnějšku, tak se pojďme podívat na samotnou placku. Nalezneme na ní 15 písní, 2 videoklipy a pěkné fotky…

Věci viditelné jsou tedy za námi – a jak jsou na tom ty slyšitelné? Hned úvodní song Jsem, jsem Mozartem vás dozajista zvedne ze židle. Příjemně svižné tempo, doplněné lehce ironickým textem, je jako stvořené pro otevření celého CD. Druhou v pořadí je Doba – tady kluci řádně přiostřili jak hudebně tak textově. Docela reálně si dokážu představit brutální pogo pod pódiem při živé produkci. Třetím v pořadí a jakýmsi výklusem oproti předchozímu kousku je píseň Kouřová. Dále následuje Balada pojednávající o tom, že být hrdinou v dnešní době, není zrovna žádný med. Po dvou víceméně lehčích tématech se v písni Laskavá Bohyně pouští Kohouti do vážného tématu morální odpovědnosti řadového vojáka, který se podílel na všemožných zvěrstvech. Pro mě jedna z nejsilnějších věcí na albu. V následující písni Od osmi do pěti je s lehkou nadsázkou vyobrazen všední pracovní den každého z nás. V Králičí rapsodii si kluci rozšířili svůj repertoár o další zvířátko. A jak se zpívá v refrénu: králík se má králík si dobře… pomalu čeká na smrt a to je asi trochu na prd. Další v pořadí k nám zavítá španělský donchuán Pedro. Jen co Pedro zmizí zapějeme Halelujá aneb „zaplať nám pár peněz a Pán si tě vezme k sobě do nebe“. Zítra ráno vstanu a opařím se čajem dle mě pojednává o tom, že by občas nebylo špatné vrátit se v čase, aby člověk mohl napravit své omyly, ale zároveň je skvělé nevědět co nás čeká v budoucnosti. Dalším vážným tématem na albu je píseň Winnenden. Song pojednává o masakru ve škole, který se odehrál ve stejnojmenném německém městě v roce 2009. No a máme tu další zvířátko na kohoutí farmě a tím jest legendární Bobr. Zkuste napsat do komentářů o čem by ta píseň mohla být. Třetí song od konce je Herbert a Evelína. Schválně, kolikrát se vám, pánové a dámy, situace popsaná v textu stala :)?? No a jsme u Konce. Ovšem není konec jako Konec a úplně závěrečnou písní je Cajdák. Skvělá věc k táboráku, ve které si kapela dělá sama ze sebe srandu, ale zároveň je v ní zmíněn i jeden vážný problém mezi punks and skins.

36 minut 39 vteřin je za námi a co říci závěrem. Snad jen, že CD bylo nahráno ve studiu Šopa, kde ho opatřili velmi kvalitním zvukem, takže není problém rozeznat nástroje a zpěvu je výborně rozumět. Kluci si tenhle dárek vydali sami s podporou Papagájova hlasatele a pořídíte ho za lidových 100 korun českých na všech koncertech Kohout plaší smrt nebo přes internetový Kohoutí e-shop.