Finále Stárplej 2013

Finále Stárplej 2013

Finále Stárplej 2013 v jabloneckém Klubu Na Rampě je za námi. Vítěze známe a se všemi finalisty se brzy opět setkáme na Festivale v Dolánkách. A jak celé finálové klání probíhalo?

Prvním letním večerem neprovázel nikdo jiný než tradiční moderátor Stárplej, kterého není třeba představovat. A protože rozhodující kolo je vždy speciální, výjimečné bylo složení poroty. Kromě předsedy Martina Bauera, stálého člena Petra Jakimiva, dramaturga Festivalu Dolánky Milana Lamače, člena liberecké redakce MF Dnes Honzy Mikuličky, redaktorky Libereckého deníku Hanky Langrové a mě se rozhodování účastnil vzácný host - baskytarista s vynikajícím renomé - Marek Bero Haruštiak. Poradním hlasem se stal rovněž výborný kytarista Pavel Novák, člen historicky prvního vítěze Stárplej, formace Satanovy mimikry.

S číslem jedna vystoupila kapela z Bozkova CZE-HUN. Jejich úvodní "představovací" píseň je naprosto perfektní. Úderný rytmus a vtipně vystavěný text každého diváka naladil na nadcházející dvacetiminutovku. Zpěvák s osobitým projevem začal výborně, ale po třetím songu mu bylo hůře rozumět, až už jsem téměř nevěděla, o čem zpívá. Kdo v kapele podával skvělý výkon po celou dobu, byl baskytarista. Dívat se na jeho hru byla radost. Milan Lamač nemohl uvěřit pokroku, který od posledního vystoupení udělal. CZE-HUN nepřekvapili ani nezklamali. Vymezený čas využili, jak nejlépe mohli a divákům, kteří je viděli poprvé předvedli, o čem je jejich muzika.

Druhými vystupujícími byli tanvaldští ska-rockoví 9431. Toto seskupení jsem slyšela již několikrát. Hlas Martiny Stěhulové jako vždy zalahodil mému uchu, stejně jako jsem ráda slyšela duo saxofonů a kytarista Zbyněk mě znovu přesvědčil o svém umu. Přesto celkový výkon patřil mezi ty méně povedené. Kapele jistě uškodilo nepříliš dobré nazvučení, hlavně hlučný kopák, který rozbíjel kompaktnost zvuku. I tak nebyla kapela ve formě a o stoprocentním výkonu mě tentokrát rozhodně nepřesvědčila.

John Silver - sympatická parta ze Smržovky. Oproti minulému kolu došlo k žánrové proměně. Převážně rocková muzika dostala tanečnější ráz a celkový projev byl mnohem jemnější. Nechyběla však netradiční píseň Teta z Tibeta postavená na tématu předvedeném hrdelním zpěvem. Ostatní skladby, pokud se nepletu, zazněly prvně. Kapela nám představila svou další tvář a dokázala, že je schopná zahrát skladby napříč žánry. 

Druhou polovinu večera zahájila mladá formace z Turnova s názvem Snap Call. Od posledního vystoupení na sobě kluci zapracovali. David se velmi zlepšil ve zpěvu a Vítkovi to za bicími šlapalo také mnohem lépe než minule. Kytaristovi Vojtovi to úplně neladilo, ale věřím, že i on se technicky vypracuje. Je znát, že kluky muzika baví a chtějí se zdokonalovat. Doufám, že zároveň s objevováním možností hry, které jim jejich nástroje umožňují, přijdou i nové hudební nápady, které dosavadní tvorbu zvednou o stupeň výš.

Dvoučlenný přelud, který v předchozím kole zaujal celou porotu, nezklamal ani tentokrát. Uskupení  Tamdoletma si pro nás přichystalo set nových skladeb. Neopomnělo ovšem předvést úspěšnou píseň Tahiťanky, ve které houslista Vojta používá svůj nástroj jako ukulele a ve chvíli, kdy na něj drnká s držením za krkem, tančí kankán. Opravdu podívaná, která stojí za to! Největší devizou této kapely jsou texty postavené na chytrých rýmech a zajímavých slovních hříčkách. Zpěvák a kytarista Franta se rozhodl každou z písní věnovat. První patřila Prago Union, chvílemi jako bych opravdu slyšela Kata, další skladba byla věnována Danu Bártovi a poslední dedikace byla Nicku Caveovi. Tamdoletma jsou zábavní, originální a svou "jinakostí" zaujmou na první poslech.

Posledním soutěžícím měla být kapela Bonebroke. Do Jablonce však nedorazila včas a musela být diskvalifikována. Ať už bylo zpoždění zapříčiněno tím, že se jednotliví členové sjíždějí z několika měst, kolidujícím koncertem, poruchou na autě nebo chybě v navigaci, jisté je, že mnozí diváci se na jejich vystoupení těšili. Dobrou zprávou pro všechny zklamané fanoušky je, že Bonebroke jsou velice aktivní a přes léto nebude problém je na nějaké jiné akci slyšet.

Finále bylo na ceny štědré. Oceňovalo se ve všech kategoriích. 

Cena za nejlepší zpěv byla udělena Martině Stěhulové z kapely 9431. Doma si může založit již malou sbírku, protože titul nejlepší zpěvačky získala ve Stárpleji potřetí.

Ocenění za nejlepšího hráče na kytaru si odnesl Honza Mulač z Johna Silvera.

Nejlepším baskytaristou se stal Mirek Babec z formace CZE-HUN.

Titul nejlepšího bubeníka získal Vítek Jíra ze skupiny Snap Call.

Cenu za nejlepšího hráče na jiný nástroj obdržel houslista Vojta Tomášek z kapely Tamdoletma.

Zvláštní cena poroty byla udělena paní Aleně, která během celého večera všechny kapely podporovala přímo z pod pódia.

Milena Bauerová předala cenu Klubu Na Rampě seskupení CZE-HUN.

Největší počet diváckých hlasů získali turnovští Snap Call.

Po sečtení diváckých hlasů, hlasů jednotlivých kapel pro své soupeře a hlasů poroty zvítězila dvojice Tamdoletma. Porota se na této volbě shodla téměř jednomyslně. Petr Jakimiv přidělil své hlasy oblíbeným CZE-HUN.

Šestý ročník soutěže regionálních amatérských kapel po pěti měsících skončil. Kdo chce své favority vidět na festivalovém pódiu, ať dorazí 19. a 20. července do Dolánek. Děkujeme všem účastníkům i divákům letošního Stárplej, přejeme všem krásné léto a třeba zase za rok   na viděnou v Klubu Na Rampě na Stárpleji 2014.