Act of God - Vzpomínky v zrcadlech (2011)

Nové album Vzpomínky v zrcadlech liberecké metalové formace Act of God, avizované původně na srpen 2010, bylo vydáno v únoru 2011 kvůli menším personálním rošádám, které kapelu v druhé polovině roku potkaly. Pokud někdo byl mírně nervózní z odkládaného vydání – jakože se vždy někdo takový najde – musí po poslechu nového alba uznat, že se čekání (a dost možná i personální změny) skutečně vyplatily a kapela tak sobě i fanouškům dala skvělý dárek ke svému desetiletému výročí…

Jakým směrem se bude nové album ubírat nám „Actofky“ naznačili již na EP z roku 2009 „Stíny nad ránem“, které mimo stejnojmenné skladby obsahuje ještě dvě další pecky – „Dobro umírá dřív“ a „Snazší je nevidět“. Již tehdy jsem si říkal, že se Act of God vyvíjejí skutečně dobrým směrem. Tuto skutečnost nakonec nejen potvrdili, ale ještě znásobili a vylepšili na novince „Vzpomínky v zrcadlech“.

Nové album Vzpomínky v zrcadlech obsahuje deset skladeb, které dohromady tvoří vyvážený a kompaktní celek, který považuju za první z mnoha pozitiv této desky. Stylově kapela ctí svou krevní skupinu, kterou je jednoznačně metal, ovšem kvalitním způsobem, ze kterého kouká spousta zkušeností, jak hráčských, tak skladatelských. Nebudu zde rozebírat skladbu po skladbě, jednotlivé detaily nechám objevovat vás posluchače, nicméně svým způsobem je nové album Act of God ukázkou toho, jak se to dělat má. Z muzikálního hlediska se totiž jedná o skutečně propracované skladby, které pokrývají spektrum od baladických („Svůj život zvládnout sám“), přes klasické hutné skladby pohybující se v okolí středního tempa, které fanoušci Act of God očekávají (například „Dobro umírá dřív“ nebo „Snazší je nevidět“) až po skladby skutečně tvrdé („Mlčení lidskosti“ nebo „Svět pod ledem“). Vše je korunováno harmonií, propracovanými rytmy, chytlavými melodiemi a zvukovou brilantností. Společným jmenovatelem všech skladeb je tedy již zmiňovaná kvalita a vyváženost. Nikde nic nevyčnívá, neutlačuje ostatní a vše se výborně doplňuje.

Alfou – Omegou Act of God je jednoznačně kytarista a zpěvák Martin Hrachovec a s ním je také spojena drtivá většina pozitiv alba, čímž nechci potlačit do pozadí příspěvek ostatních. Skutečnost je ale taková, že Martin je motorem skvěle rozjetého vlaku nesoucí jméno Act of God. První věcí, která byla Martinovi do vínku dána, je nesporně velký talent ve hře na kytaru. V metalu, jak všichni víte, má kytara značnou a často hlavní roli. Tuto roli zvládá Martin skutečně skvěle – riffy pomalé i rychlé, zvuk krásně čistý i parádně zkreslený, ozdobený flažolety, sóla citlivá i v dobrém slova smyslu necitlivě ostrá a rychlá, vždy podle nátury skladby. V tom se skvěle doplňuje s navrátivším se a taktéž výborným kytaristou Tomášem Ráčkem a máme tady pevné a kvalitní kytarové duo, které tvoří základ metalové kapely. Martin je také hlavním skladatelem i textařem. Když k tomu přidáme fakt, že má Martin na starosti také celé nahrávání, zvuk (o kterém se ještě zmíním), produkci nahrávek Act of God, po odchodu klávesisty Jana Rejmona také klávesové linky a mnoho další práce, ukáže se, že označení „motor kapely“ je na místě.

Velkým pozitivem jsou také vokály. Hlavní vypravěčkou a královnou vokálů Act of God je zpěvačka Stáňa Novotná, která disponuje kvalitním a pro uši příjemným altem, který tedy podle mého moc zpěvaček v metalové hudbě nemá. Na druhou stranu ani ve výškách, které by teoreticky náležely spíše sopránu, se nenechá nijak zahanbit a tak má její vokální projev mnoho tváří, je pestrý a procítěný, přesně podle nálady skladby. Odvážněji si s vokály oproti starší tvorbě poradil také Martin, který se se Stáňou o vokály buď dělí, nebo se vzájemně doplňují. Díky tomu můžeme tedy slyšet standardní mužský vokál („Bez zvláštních slov a frází“), drsnější projev („Mlčení lidskosti“) i extrémní murmur („Svět pod ledem“).

Baskytarista Pavel Bukvic a bubeník Petr Prskavec svou roli zvládli taktéž na výbornou, takže z muzikálního a instrumentálního hlediska se albu a potažmo kapele nedá nic vytknout.

To nejlepší na konec. Absolutním MEGA pozitivem, které mě tedy uzemnilo, je zvuk. Je až k neuvěření, jak kvalitního, vyváženého, dostatečně dynamického a hutného zvuku Act of God pod vedením Martina dosáhli. To bych rád vyzdvihnul jako to nejlepší, co dělá „Vzpomínky v zrcadlech“ pro mě osobně adepta na metalové album roku v českých luzích a hájích. Kvalitní a profesionální zvuk se týká jak jednotlivých nástrojů (zejména kytary a bicích), tak celku. Kdybych kapelu neznal, asi bych je podezříval, že si zaplatili nějaké profláklé, zahraniční studio, protože se obávám, že řada českých studií by podobný zvuk metalové kapele nevykouzlila. Dá se tedy říct, že album bylo nahráno ve zkušebně, ale až album uslyšíte, věřit tomu pravděpodobně nebudete. :-)

Mám-li výše uvedené nějak shrnout, Act of God vydali kvalitní, profesionální metalové album, které čítá 10 propracovaných a výborných skladeb a když je vše podtrženo nadprůměrnými instrumentálními výkony všech zúčastněných a famózním zvukem, nemůžu a ani nechci jinak.

10/10

ACT OF GOD – VZPOMÍNKY V ZRCADLECH (2011)

Tracklist:

  1. Dobro umírá dřív
  2. Šílenství pro vlastní klid
  3. Bez zvláštních slov a frází
  4. Mlčení lidskosti
  5. Stíny nad ránem
  6. Vzpomínky v zrcadlech
  7. Svůj život zvládnout sám
  8. Svět pod ledem
  9. Snazší je nevidět
  10. Dobro umírá dřív II.

Web: http://www.actofgod.cz, http://bandzone.cz/actofgod